XII. Velká Brontosauří Olympiáda
aneb
Boj o zlatĂŠ trenky

15.–17. května 2015 v Brně – ŘečkovicĂ­ch

Zápis od Filipa

Ke stažení ve formátu PDF

Na letošní olympiádu jsme dali dohromady tým z lidí sebraných všude možně i nemožně a proto jsme nakonec zvolili název „Žlutá sebranka“. Potíže nám dělalo vymyšlení bojového pokřiku, protože se slovem sebranka se toho moc nerýmuje. Naše vegetariánská sekce vymyslela vtipný rým „sebranka - pohanka“, aby to ale vyhovovalo početnější masožroutské sekci muselo se to ještě trochu upravit. A tak vznikl bojový pokřik, se kterým byli spokojeni všichni a pokaždé nás dokázal nabít novou energií – „sebranka – pohanka – řízek!!!“.
Naše ambice byly různé, ale každopádně jsme věřili ve slušné umístění :-). To se však poněkud začalo nabourávat hned v sobotu dopoledne. Ve volejbale jsme byli nalosováni do nejméně příznivé – tříčlenné – skupiny. Našimi soupeři byly silné týmy Mejdel a Cha cha cha (to se prý rozhodně nečte jako „ča ča ča“ :-)). Nepříznivý los byl ještě podpořen naším tragickým výkonem. Nebyli jsme schopni dát pomalu ani podání, a podání je jak všichni víme základ. Není tedy divu, že jsme se kvalifikovali pouze do bojů o 9.-11. místo, kde jsme s  vypětím všech sil vybojovali alespoň to 9. místo. Nebylo tedy zbytí a museli jsme uhrát dobrý výsledek v paralelně probíhajícím ringu. Zde se naštěstí projevila naše intenzivní zimní příprava (tedy alespoň některých z nás :-)). Jedna z našich dvojic bohužel vypadla hned ve skupině, ale ostatní postoupily do dalších bojů, kde si nevedly úplně špatně a Filip s Kamčou to dokonce dotáhli až na třetí místo! Celkově z toho v ringu bylo dělené druhé místo. Škoda jen, že se nehrálo za sněhové vánice nebo na ledu – to by to bylo ještě lepší :-). Ale druhé místo je asi maximum, co se dá dosáhnout vzhledem k tomu, že Koňópci vyhrajou v  ringu na co přijdou :-). Finalové volejbalové boje se nás už netýkaly a tak jsme šetřili síly na běh. Ve druhém rozběhu jsme obsadili 4. místo a časem jsme se o pouhé 2 sekundy kvalifikovali do finále – z toho byli někteří z nás nadšení a jiní spíš méně :-). A pak už se šlo plavat. v plavání jsme pro změnu obsadili v rozplavbě 4. místo a opět se kvalifikovali do finále celkově šestým nejlepším časem. Ve finále jsme však šli na hranici svých možností (možná až za hranici) a Jirka svým skvělým finišem zajistil naší štafetě velmi těsné 4. místo. To jsme pak museli spláchnout zaslouženým rychlým pivem :-). Po večeři se šlo na loterii – tedy chtěl jsem říct na pantomimu :-). Na pantomimu jsme letos zkombinovali vše potřebné – nacvičili jsme los :-), měli jsme skvělé předváděče Jindru a Toniho, kteří si úžasným výkonem poradili i s těmi několika záludnými slovy a my zbylí hádači jsme vše doplnili bystrými a rychlými mozky a neomylnými zásahy do černého. I když doteďka pořádně nevíme co je to ten „čertův hrnec“ :-). Každopádně v pantomimě to bylo poměrně s  přehledem první místo!
Druhý den se začalo finálovým během. Zde jsme zázrak z plavání nepředvedli a obsadili jsme šesté místo – takže to spíš bylo takové rozběhání před frisbee :-). Ve frisbee jsme moc nalosování neřešili – tam jsme chtěli porazit každého :-). To se nám poměrně dařilo, až v semifinále nastal zádrhel a o našem vítězství nad Mejdly musel rozhodnout až los. Tím byla potvrzena platnost sporného posledního bodu, který padl těsně před koncem. Ve finále nám pak vystavil konečnou tým Cha cha cha, který nám dal na začátku dva rychlé body a pak to už jsme přes veškerou snahu nedohnali. Problém byl v tom, že strašně moc rychle běhali a my ne :-). Přeskoky přes lano byly již tradičně zrušeny, což bylo doprovázeno již tradičním spontánním aplausem většiny týmů :-).
Při vyhlášení výsledků jsme si užili medailové (balónkové :-)) pozice u ringa, pantomimy a frisbee a pak jsme už jen čekali jaké celkové umístění to hodí :-). Konkurence byla letos opravdu veliká a špička velmi vyrovnaná – celkové čtvrté místo se nám jevilo jako úspěch, zvl᚝ při pohledu na jiné týmy plné dravého mládí a energie :-) - např. Koňópci, kteří se po tento rok stávají šastnými majiteli Zlatých trenek. Jako největší úspěch se nám ale jeví, že jsme si celou akci pěkně užili (i díky skvělé organizaci a organizátorům!!!) a také to, že jsme přes veškeré problémy dokázali v  pondělí ráno vstát a odebrat se do práce :-).
Děkujeme, příště přijedeme zas :-).

Filip